Prostředky biologické a nechemické ochrany povolené v EU a možnosti jejich používání v ČR a pomocné prostředky využitelné v ochraně rostlin

Souhrn

Nabídka biologických přípravků v rámci zemí Evropské unie je dnes poměrně široká. Nabízí se řada produktů, které pokrývají většinu významných chorob a škůdců. Nabídka je největší ve speciálních kulturách.

Situace v České republice do značné míry, avšak v menším měřítku, kopíruje Evropskou situaci. To znamená, že hlavní část problémů, zejména ve speciálních plodinách, jako je réva vinná či ovocné druhy je pokrytá, ale spektrum nabízených produktů je výrazně užší a výrazně nižší je dostupnost v minoritních plodinách, zejména u zelenin.

Současná evropská registrační legislativa umožnuje vzájemné uznávání produktů a možnost rozšíření registrace v rámci menšinového použití přípravků umožnuje řešit chybějící prostředky v některých plodinách. To je však pouze jedna část řešení problémů. Tou druhou je nedostatek zkušenosti a technologických informací, které souvisí s použitím přípravků a prostředků, zejména v minoritních plodinách. Tady je velký prostor pro aktivity výzkumných institucí, který mohou chybějící znalosti doplnit.

Další potřeba vývoje se nabízí v oblasti polních plodin. Zatímco u speciálních plodin jsou pěstitelé nuceni hledat neustále nová řešení svých akutních problémů, jsou daleko více zasaženi ubýváním chemických přípravků a jsou konfrontování s požadavky trhu na snižování reziduí v produktech, v oblasti polních plodin je situace značně setrvačná. Potřeba řešení nízko reziduálních strategií a integrovaných pěstebních systémů je minimální a úbytek přípravků zatím není tak bolestivý. To je situace, která s sebou nese riziko jistého ustrnutí. Proto v oblasti produkce polních plodin lze vidět největší prostor pro technologický vývoj.

Co se týče jednotlivých produktů biologické ochrany, ukazují se zde dvě skupiny, které v poslední době prodělávají dramatický rozvoj a kde se stále předpokládá značný potenciál růstu. Jsou to prostředky na bázi aktivátorů indukované rezistence rostlin a prostředky na bázi mikroorganismů. V obou případech se navíc jedná o nesourodé skupiny účinných složek, respektive účinných organismů, což pochopitelně pěstitelům znesnadňuje orientaci. Zde je také značný prostor pro výzkumnou práci a nezávislé poradenství.

V některých případech jsou biologické prostředky méně účinné než chemické pesticidy, nebo je nástup účinku pomalejší, případně vyžadují specifické podmínky či znalosti pro dobré fungování. V té souvislosti je třeba si uvědomit, že používání prostředků a přípravků na ochranu rostlin má být součástí systému ochrany rostlin. To znamená, že biologická ochrana by měla být jednou ze složek v rámci agrotechnických, preventivních a nakonec i přímých postupů. Pokud máme takto fungující systém, nepotřebujeme přípravky na hašení kalamit, které jsou tak oblíbené. To bude vyžadovat značné úsilí ke změně zažitých pěstitelských postupů, k opuštění starých vyjetých kolejí. Taky je opět obrovský prostor pro výzkum a poradenství.