Nasycené a aromatické uhlovodíky minerálních olejů (MOSH/MOAH) v potravním řetězci člověka

Souhrn:

Minerální oleje jsou směsi uhlovodíků, které zahrnují dvě hlavní skupiny sloučenin – nasycené uhlovodíky minerálních olejů (MOSH) a aromatické uhlovodíky minerálních olejů (MOAH). Do frakce MOSH spadají nasycené uhlovodíky lineární, rozvětvené i cyklické. Frakce MOAH zahrnuje aromatické uhlovodíky, které jsou vysoce alkylované. Minerální oleje jsou běžnou součástí tiskařských barev používaných k tisku novin, časopisů a balicích materiálů. Při recyklaci se složky MOSH/MOAH dostávají do řady papírových obalových materiálů, ze kterých mohou následně migrovat do potravinářských výrobků. Řada zemědělských produktů může být také kontaminována MOSH/MOAH při sklízení, zpracování či balení prostřednictvím strojních olejů, které se používají jako maziva strojů nebo jako materiál potřebný pro provoz strojů. Zatímco MOSH pravděpodobně nepředstavují pro člověka nebezpečí z pohledu toxicity, MOAH (zvláště s 3 a více aromatickými jádry) jsou podezřelé z genotoxicity a mutagenity. To je jedním z důvodů, proč se v rámci EU očekává zavedení limitů pro MOAH v potravinách.

Předkládaná studie se zaměřuje na problematiku MOSH/MOAH v potravinách včetně studie monitorující obsah MOSH/MOAH v rostlinných olejích na českém trhu z roku 2019.

MOSH/MOAH jsou frakcí ropných uhlovodíků, které se do potravin mohou dostávat velkým množstvím způsobů. Dominantnější jsou MOSH, které jsou tak i lidmi více konzumované, ale vzhledem k jejich dosud známe toxicitě pravděpodobně nepředstavují riziko pro běžnou populaci. Závažnější toxikologické efekty mají MOAH (genotoxicita a mutagenita), ale stále je nedostatek dat, a to jak toxikologických, tak expozičních.

Problémem v posuzování rizik MOSH/MOAH je fakt, že tyto látky tvoří komplexní směsi, které nelze do detailu charakterizovat, a tak i odhad toxikologických efektů je velice náročný. Mnohdy je nedostatek dat objasňujících osud jednotlivých skupin těchto látek v lidském organismu. Do budoucna je potřeba více prozkoumat cesty, jakými se tyto látky dostávají do potravin. Také je potřeba se věnovat lidskému biologickému monitoringu, především distribuci těchto látek v organismu. Pro MOAH pak bude do budoucna potřeba reportovat výsledky i na základě počtu aromatických jader, které výrazně ovlivňují výsledné toxické efekty.

V ČR je poměrně malé povědomí o obsazích těchto látek v potravinách, nicméně v pilotní studii zpracované na rostlinných olejích tato kontaminace odpovídala Evropským průměrům.